Srdce zvonů, šarnýry

Zvon se rozezvučuje dvěma způsoby, uvnitř srdcem nebo z vnější strany úderem kladiva. Nejvhodnější a nejrozšířenější je když srdce zvonu bije svojí nejmenší plochou pěsti do nejsilnějšího místa na ráně věnce zvonu v jeho největším výkyvu těsně předtím, než se zvon vrací z horní úvrati zpět. Velmi důležitou součástí vybavení zvonu je srdce zvonu. Srdce zvonu musí bezpodmínečně bít přesně na úhozovou ránu věnce zvonu. Pro bronzové zvony vyrábíme kovaná jednoosá srdce, která svými mechanickými vlastnostmi a tvrdostí splňují danou maximální přípustnou hodnotu tvrdosti HB (Brinella). Námi vyráběná srdce zvonů mají vyvážené rozměrové proporce a hmotnosti odpovídající stanoveným požadavkům. Pro ocelolitinové a železné zvony opatřujeme pěsti srdcí zvonů bronzovými úderníky a pro zvony z bíle slitiny zinku upravujeme jejich tvrdost na minimální možnou tvrdost v poměru k danému materiálu zvonu. Srdce zvonů pro novodobé a nové zvony se uchycují z dříku srdce zvonu koženým vícevrstvým pásáním na čep třmene s centrálním šroubem. Historickým zvonům, pokud nebyly pootáčené, zavěšujeme srdce zvonů koženým pásáním, řemenem na oko zalité při lití zvonu do podnebí čepce zvonu. Při pootáčení zvonu upevňujeme na oko zalité do podnebí čepce zvonu vytáčecí šarnýr z důvodu zachování přímého směru kyvu srdce zvonu na úhozovou ránu věnce zvonu.